Hrad Hukvaldy

Jeden z nejrozsáhlejších hradních komplexů v ČR. Již od 19. Století místo častých turistických výletů. Název hradu je odvozen od jména porýnského hraběcího rodu Huckewagenů. Hrad byl pevnostního charakteru, ale také jako správní sídlo rozsáhlého panství. Součástí hradu je i Hukvaldská obora, která se nachází v prostoru okolo celého hradu. Zvěř tedy můžete spatřit přímo na cestě k hradu. Je zde zastoupena velká populace daňků a muflonů. Na hradě je v hlavní sezónu možno vidět plno akcí, ať už je to „ obléhání nedobytné pevnosti“ nebo představení dravých ptáků a nebo představení místních řemesel.

Štramberská Trúba

Hrad Štramberk (NKP) – zřícenina hradu, jehož původ není znám (pověst praví, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra). Je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic. Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů (Literatura: T. J. Pešina, Prodromus Moraviographiae, 1663). Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců – páni z Kravař (do r. 1433). Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. Nejstarší vyobrazení z r. 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V letech 1901-1903 byla válcová věž (tzv. bergfrit – výška 40m, průměr 10m) zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění (NKP), pro níž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem.

Svět techniky, dolní oblast Vítkovic

Dolní oblast Vítkovice prochází v posledních dvou letech významnou proměnou. Do ještě nedávno úplně opuštěných míst, kde výroba skončila v roce 1998, se znovu vracejí lidé. Z bývalého průmyslového kolosu se stává město. V září 2014 jsme dokončili projekt s názvem Svět techniky. Ten můžeme pro snadnější pochopení rozdělit na „Malý Svět techniky“ a „Velký Svět techniky“. Na ploše 14 000 metrů čtverečních zde návštěvníkům nabízí čtyři světy s trvalými expozicemi a jeden svět určený pro výstavy dočasné. Stálicemi jsou Dětský svět, Svět vědy a objevů, Svět civilizace a Svět přírody. Ten je rozlohou největší, zabírá celé jedno patro a taky venkovní zahradu. Malí i velcí návštěvníci si tady mohou hrát, objevovat i odpočívat. Nabídku nového centra rozšiřuje 3D kino a Divadlo vědy (Show & Demo) včetně zóny dočasných výstav. Společným jmenovatelem všech světů je poznání prostřednictvím zábavy a hry, na vlastní kůži bez nudných učebnic plných čísel. Návštěvníci tady přijdou na kloub fungování města nebo lidského těla, strojem času se proletět třeba do pravěku k mamutům, pochopit, co je to vlastně duha nebo bouřka a spoustu dalšího.